Černý...

sobota 26. listopadu 2016

...pátek.

zdroj: Pinterest
Nevím jak na vás, ale na mne letos "Black Friday" útočí úplně ze všech stran. Z televizních reklam, z rádia, z plakátů, dokonce i malé krámky na náměstí mají svůj Černý pátek. Kde se tu vůbec vzal? Mně jako první evokuje termín Black Friday krach na newyorské burze. K tomu totiž došlo 24. října 1929, což byl čtvrtek. Proto se tomu dni ve Spojených státech říká černé úterý a v Evropě pátek (hned je v tom více jasno, ne?).

Ovšem Black Friday, který na nás vyřvává zelený mimozemšťan z reklamy na tablety s krachem na burze nesouvisí. V Kanadě a USA tak říkají víkendu, který následuje po Dnu díkůvzdání a kterým vlastně startuje celá upocená nákupní horečka (velké obchody tu většinou otevírají už o půlnoci, aby mohli slev-chtiví zákazníci rozbít pár regálů a ušlapat několik prodavačů).

Přátelé, jděte mi s tím černým pátkem k šípku. Pro mě začíná advent, a ten v mých očích zhmotňuje všechno to, co Černý pátek (jakožto svátek konzumerismu) popírá.

Já zapaluji první svíčku, trochu zpomaluji (mrk mrk) a zdvihám vztyčený prostředníček všem zeleným mužíkům z reklamy.

Jdu si dát Černý kafe.

Jazyk...

pondělí 14. listopadu 2016

... na vestě!

autor: Ronald Searle

Už je to týden, co si moje drahá žena rozervala kotník na cimprcampr.
Byl to výživný týden! Střídám funkce svačináře, taxikáře, zdravotního bratra, kuchaře (husa se prý povedla), uklízeče, topiče, nákupčího, mamky, taťky a protože mezitím potřebuji ještě pracovat, nenacházím čas a sílu na čtení, běhání, ani psaní - z čehož začínám mít mírné deprese.

A proč to píšu, když to není ani vtipné, ani důležité, ani čtivé a ani zajímavé? Účelem tohoto úsporného příspěvku nebylo vyvolat soucit, nýbrž vzdát hold mojí M. a všem ženám, kterým slouží obě nohy a zvládají všechno to, co nyní padlo na má bedra... mít klobouk, smeknu.

No nic, tak hluboký nádech, pěsti pěkně na bradavky a vyrazit vstříc novému týdnu!

osmadvacátého

pátek 28. října 2016

Na hradě tři brady...
...a v podhradí Brady!



























Krásný sváteční den vám všem!

Hlas v hlavě

pátek 21. října 2016

zdroj: Pinterest
Dlouho jsem se v mladické nerozvážnosti a pýše bránil takzvaným audioknihám. "Knížka se má přece číst, čichat a hladit..." Dnes (přestože mám do moudrosti stále daleko) už vím, že jsou příběhy, které si nikdy nepřečtu, tak proč si jimi alespoň nezkrátit cestu autem? S M. máme několik oblíbených audioknih, které nás každý večer uspávají. Já poslední dobou často poslouchám časopis Respekt. Jsem předplatitel (mimochodem - spojení "předplatit si respekt" je kouzelná věta, naštěstí už je po volbách, a tak mě nikdo nemůže podezřívat, že narážím na politiku. Ani Andrej.)... No a jako předplatitel Respektu (s velkým písmenem) mám přístup také k audio verzím článků. Například včera ráno mi hlas v hlavě předčítal poutavý článek o hlasech v hlavě (asi jako malíř malující malíře). Ušima čtu při běhu, ve vaně, v posteli, dokonce i na skútru a rozhodně nemám pocit, že bych díky tomu méně četl, čichal a hladil stránky papírových knih. Buď pochválena, audiokniho!

Jak jste na tom vy?

Měří to třičtvrtě metru...

sobota 8. října 2016

... a zázraky se dějí! A né, že ne!

zdroj: Pinterest
Seděl jsem v pracovně, když se na terase ozvalo tvé mňoukání. Můj nevěřícný pohled asi jen tak nezapomeneš. Jako první jsi poznal lednici (a v ní smetánku a masíčko), potom svoji misku, pak pelech (naši postel) a nakonec i nás. Asi tomu nevěříš, jako my. Jsi obrovský a trochu divoký, ale jsi to ty.

Za ten čtvrt rok, co jsi byl pryč, se mi o tom zdálo snad stokrát. Dnes se to opravdu stalo. Vrátil ses. Jen malinko tlustší, než jsi byl v těch snech...

Štípněte mě!

drobno-září

čtvrtek 22. září 2016

zdroj: Pinterest
Terezka se dala na výrobu mikro-doplňků pro mini-figurky (řeknu vám, není nic lepšího, než je hledat zapadlé na dně metrové bedny mezi dýněmi). Když se přijde pochlubit, co zase vyrobila, většinou dorazí s pinzetou v ruce a v ní drží téměř neviditelný kartáček na zuby, učebnici matematiky či psací stůl i s vysouvacími šuplíky. Kýchání zakázáno. Vysávání přirozeně nepřipadá v úvahu.

Máme Ášu juniora. Říkáme mu Tobiáš, aby netrpěl frustrací z pocitu, že je vlastně náhradník. Je to takové mikro-štěstí v kožichu. (Pominu-li pár drobností, jako noční únik na střechu, ranní sekání do chodidel, záměnu koše s prádlem za kočičí záchod a záměnu naší toalety za kočičí misku, je to učiněný anděl!)

Dnes ráno mi na obličeji spočinuly první mikro-kapičky ranní mlhy. Byly chladné a takové čerstvě voňavé. Podzim se nemohl ohlásit stylověji.

Zablácené běžecké boty, červené víno, horká vana, krb, čaj a svetr! Obvyklá mozaika podzimních mini-radostí je tady.

Tímto telegrafickým drobno-příspěvkem bych vám rád popřál barevný začátek podzimu složený ze samých šťastných mikro-chvilek...

Ve zdravém těle...

neděle 11. září 2016

zdravý (vz)duch! To mi proletělo hlavou při dnešním dopoledním běhu. Zde je v bodech:

- vybíhám nalehko, bez telefonu
- probíhám kolem hořící skládky
- lituji, že nemám čím přivolat hasiče
- lituji, že nemám čím zdokumentovat ten hustý černý dým, který stále sílí a celého mne pohlcuje
- v dýmu narážím na několik zvědavců a pohmatem zjišťuji, že drží telefon u ucha
- plíce se mi plní dehtem
- za zvuku sirén odbíhám, abych nasál trochu vzduchu
- nadále se mi nedostává kyslíku, neboť se jindy klidná prašná cesta hemží vozy mířícími k místu činu
- seznávám, že posádky vozů nežene na místo touha hasit oheň, nýbrž hasit zvědavost
- probíhám sousední vesnicí a v pravidelných intervalech volám na důchodkyně za plot odpověď na otázku "Co tam hoří, panáčku?"
- doma ve sprše smývám saze z vlasů a hořce lituji, že nemám co dát na Instagram
- celou situaci ilustruji alespoň s tužkou v ruce
- přeji vám poklidný konec neděle a pěkný start nového týdne (bez požárů, pokud možno)


...a je to tu:

čtvrtek 1. září 2016

Na přechodu před školou postává policejní strážník v zelené vestě a dohlíží na to, aby se děti bezpečně dopravily až do nově natřených lavic v (pořád ještě) sluncem zalitých třídách, které po prázdninách voní - tak nějak - jinak. Voní setkáváním s kamarády a příslibem přísunu nové duševní stravy. Kdo už ale školou prošel, dobře ví, že se ta vůně ze tříd vyvětrá dřív, než pomine první velká přestávka - a nazítra už budou zase cítit všednodenností (a přezůvkami na tělocvik schovanými pod lavicí). Je tu nový školní rok a já už zase před školou kličkuji mezi parkujícími vozy rodičů-taxikářů. Roční koloběh budiž pochválen, člověk se alespoň nenudí.

A co jinak? Financial Times píší o době, kdy budou lidé chodit ke Googlu nejen pro informace o vnějším světě, ale také o sobě samých. Kdo vás dnes zná lépe než vy? No jistě, Google! Ví, co čtete. Ví, co nakupujete. Ví, co si s kým píšete a také s kým a o čem telefonujete. Až se budete příště rozhodovat, s kým jít na rande, Google vám prý volbu usnadní a správné řešení s nejvyšší přesností předem určí. No, nevím. Já se ho asi rovnou zeptám na tu nejzákladnější VELKOU otázku všehomíra. Ale obávám se, že z něj beztak vypadne nějaký blábol, třeba "42"...

Když už jsme u Stopařova průvodce - v Americe startují předvolební debaty. Jsem zvědav, jestli se Douglas Adams i v tomto bodě ukáže jako vizionář a lidé si opravdu zvolí do svého čela šíleného Zafoda Bíblbroxe. Jen doufám, že Donald Trump nemá stejně jako on dvě hlavy, protože i z té jedné padají dost šílené věci.

Ať už parkujete před školou, nasáváte vůni poprázdninových učeben, radíte se s Googlem, volíte prezidenta, či děláte cokoli jiného, rozhodně NEPROPADEJTE PANICE!

Krásný začátek září všem (a těm, kteří nepatří mezi milovníky Stopařova průvodce po galaxii, se dnes omlouvám za trochu nesrozumitelný příspěvek)...

Kváskový hotel...

úterý 16. srpna 2016

zdroj: Pinterest
...myslím, že by to byl zajímavý podnikatelský záměr: otevřít si kváskový hotel. Ta myšlenka mi prolétla hlavou ve chvíli, kdy nás kamarádka požádala o "krmení a hlídání" jejího miláčka v zavařovací sklenici - žitného kvásku na pečení chleba - zatímco bude v zahraničí.
Nejprve jsem jí zkratovitě nabídl, aby ho nechala pojít hlady, že jí po návratu z dovolenky namnožím kvásek svůj... ale pak jsem to spatřil! Ten její pohled! Došlo mi, co jsem vyřkl za nesmysl. Kvásek má jméno, žije s nimi léta, kamarádka ho pravidelně krmí a on zase pravidelně krmí celou jejich rodinu. Je to nepopsatelný vztah. Kdo nezažil, nepochopí.
Tímto bych se ti chtěl, Věrko, omluvit za svůj necitlivý návrh. Neboj, má se v naší lednici dobře, krmíme a venčíme pravidelně!

A s tím hotelem to myslím vážně: Nabízím klimatizovaný apartmán pro jednu až čtyři zavařovací sklenice, s výhledem na mléčné výrobky a šunku. O vašeho mazlíčka se postará zkušený personál. Polopenze a wellness služby, jako jsou masáže pramenitou vodou a peelingové procedury celozrnnou žitnou moukou, jsou samosebou v ceně!