Bleskovka...

pondělí 30. listopadu 2015

... aneb pár rychlých slov při pondělním ránu:

- dostal jsem nápad, že si při běhání se ženou pustíme do sluchátek oba stejné album. Musíme ale ještě zapracovat na synchronizaci. M. neustále zpívala o takt dopředu, já se to snažil dohnat tempem běhu a málem jsem se uštval

- školní trhy za námi. Venku nevlídno, ve stánku sucho a svařák. I přes nepřízeň počasí se prodaly skoro všechny dětské a rodičovské výtvory. Smekám před všemi návštěvníky

- advent je tady... už to na vás leze (myslím ten advent)? U mě pořád nic.

- Cílkův Makom mě fakt baví.

- holky budou mikulášskou nadílku lovit jako poklad. To se neobejde bez pořádné mapy...


Pár postřehů...

středa 25. listopadu 2015

...ze včerejšího vyhlašování ankety Bloger(ka) roku:

- velikost večera překonala nejen moje představy, ale zejména rozměry divadelní restaurace (kdo nedrobil někomu za krk, buďto nejedl, nebo stál u zdi)

- připadali jsme si s mojí milovanou ženou trochu jako z jiné planety (salvy smíchu při citacích statistik průměrných měsíčních investic do kosmetiky v ČR střídaly soucitné povzdechy při čtení statistik obsahu šatníku průměrné ženy)

- 90% sálu sledovalo dění na jevišti skrze displeje svých mobilních aparátů. Nevím. Sice mám astigmatismus, ale takové rozlišení, jako moje oči, mi žádný mobil nenabídne

- za našich babiček se při formálním setkání líbaly ruce, za nás se ruce podávaly. Dnes se vyměňují instagramové nicky

- pochopil jsem, že jestli má můj blog mít v této anketě nějakou budoucnost, budu muset do jeho názvu propašovat slova "lavly", "bjůty", "stajl" a "v kuchyni"

- selfíčka se nefotily jen na záchodě (bylo tam tak plno, že nebylo možno natáhnout paži)

- vprostřed večera jsem se přistihl, jak se těším na louskání ořechů u krbu a knížku v posteli. V tu chvíli mi došlo, že jsem starej... a šťastnej!)

Abyste mě nepochopili špatně - jsem vám opravdu nesmírně vděčný, že jste mě svou přízní a věrností katapultovali mezi desítku nejpopulárnějších blogujících mužů. Ještě jednou vám za to děkuji a slibuji, že se vám to pokusím vracet svými slovy tady na blogu. Jen jsem si prostě uvědomil, že patřím jinam a jsem za to moc rád. Mějte se krásně. Já si jdu zaběhat a pak se vrhnu na ty ořechy...

P.S.: Výsledky sice tuším, ale neznám... tak až je někdo někde objevíte, dejte vědět ;)

Musel jsem...

pondělí 23. listopadu 2015

...se rozběhnout, abych se konečně zastavil.

Času méně, než málo. Síly ještě méně. Poslední dobou jsem nebyl schopen plnit ani svoje povinnosti, natož aby byl čas na radosti. Víkendy v poklusu, všední dny ve sprintu. Večer seznam věcí, které jsem dnes nestihl. V neděli seznam věcí, které jsem nezvládl tento týden. Valil jsem to před sebou jako ten příslovečný chrobák. Kde dělám chybu?

Včera mi to docvaklo...

Přestal jsem běhat!

Musel jsem se rozběhnout, abych se konečně zastavil. Práce odsýpá, čtení mě zas baví, koukám, co bych zase nakreslil a mám chuť psát. Střídání levé a pravé dolní končetiny je zázračný pohyb!

Zítra jedeme díky vám do Karlína. Těším se, že tam někoho z vás potkáme!


XVII / XI / ♥

úterý 17. listopadu 2015

"Betynko a víš, jak se jmenuje ten pán, co kreslíš?"
"Počkej, vim... mmm"
"Václav..."
"Čtvrtej"


Pleš...

neděle 8. listopadu 2015

...ivec.

Příjemně hřejivé paprsky slunce probleskující mezi čistě bílými mračny, která - jako hravá beránčí mláďata rozprášená po louce - tvořila s modrou oblohou kouzelnou mozaiku, mohly za to, že jsem již od časného rána trávil čas na zahradě. Se sekyrou v ruce.

Vál čerstvý podzimní vánek, zlatavé listí poletovalo vzduchem a co chvíli mne pohladilo svou voňavou dlaní po upocené tváři. Z domu voněla pečená kachna, na okně seděla kočka a venku za plotem štěkal pes (obě zvířata přilákala zmíněná vůně). Den jak ze žurnálu a jako stvořený pro procházku. Nejlépe s výhledem.

U kávy v pergole jsme dali hlavy dohromady a shodli se na odpoledním cíli - vyrazíme na Plešivec. Přestože jsme souhlasili jednomyslně, každý z nás měl ve skutečnosti na mysli jiné místo.

Nevím, zda je to specialita jen našeho kraje (pochybuji), ale každý pátý kopec v okolí nese jméno Plešivec. Nebo Holý vrch. Nebo jen Holý. Neháže to příliš pěkné světlo na fantazii našich předků, ale to nikterak neubírá oněm místům na přitažlivosti. Místní Plešivce jsou jednoduše krásné.

Po krátké rozpravě jsme se ujednotili na konkrétním Plešivci a vyrazili. Dále jen heslovitě:

- na Plešivci nirvána
- rozhoduji se vylézt na borovici pro jmelí
- děti mají strach, že spadnu a zabiji se
- žena má strach, že si zničím funkční kalhoty
- s vítězoslavným pocitem házím jmelí ze stromu
- děti se mýlily
- žena se nemýlila
- cestou domů rychlonákup v obchoďáku
- v regálu objevuji videokazety!!!
- děti netuší, na co to je

Den, jak má být...

Krásný nedělní večer všem!

Když...

pondělí 2. listopadu 2015

zdroj: Pinterest
... ranní mlha přimrzá na hledí přilby, matka příroda chce asi naznačit, že je čas začít jezdit vlakem

... si děláte espreso o velikosti 30ml a cestou ke stolu 20ml vybryndáte, je na čase buďto začít pít kafe v kuchyni, koupit větší hrnek, nebo zkusit povýšit fleky na umění, jako to dělá Stefan Kuhnigk

... otevřete oči a náhodou zjistíte, že jste se dostali mezi desítku blogerů v soutěži, na kterou jste už v podstatě zapomněli, je určitě čas se zamyslet nad svou pamětí a hned potom ze srdce poděkovat všem, co poslali hlas:

takže... DĚKUJI ZE SRDCE VŠEM, CO MI POSLALI HLAS...
...a jestli vás to ještě baví, můžete tak učinit i ve finálovém kole soutěže (to už je kratší, takže na to tentokrát nezapomenu - slibuji.).